Možnost platby přes GoPay systém

Večer plný hudby známých

neznámých umělců s kytičkami

od nás.


Zajímavosti
Orchidej

Několik tisíc let již lidé znají a využívají orchideje. První písemné zmínky o orchidejích najdeme v čínských spisech z doby asi před 2 800 lety. Zprvu byly využívány v léčitelství a později pěstovány i jako okrasné rostliny. Ve 12. století se pak v Číně objevují první knihy o pěstování orchidejí, v nichž je popsáno okolo 40 různých druhů orchidejí.

V Evropě se první popisy orchidejí objevují v řecké literatuře kolem roku 300 př.n.1. Dlouhou dobu se však nepěstovaly pro okrasu, ale byly sbírány v přírodě a využívány jako léčivé rostliny. První tropické druhy orchidejí, vhodné pro pěstování jako okrasné rostliny, poznali Evropané až mnohem později, při svých objevitelských zámořských cestách, a tyto druhy dlouho patřily mezi vzácné a drahé rostliny.

První tropické orchideje se do Evropy dostaly v 17. století z Ameriky a v 18. století z Asie, kde okouzlily posádky lodí na objevitelských či obchodních cestách. Zřejmě první zmínka o orchideji dovezené do Evropy v kvetoucím stavu a o pokusech s jejím pěstováním pochází v roku 1698 z Holandska.

Orchideje se braly z počátku spíše jako zajímavé rostliny, které není možné dlouho udržet při životě, protože zahradníci nebyli informováni o epifytním způsobu života orchidejí a měli jen mlhavé představy o tropické přírodě a zdejším podnebí, sázeli je do půdy pro běžné po¬kojové rostliny a pěstovali v nevětraných přetápěných sklenících. V důsledku toho většina orchidejí rychle uhynula. Do Evropy se však dováželo nejen stále více těchto krásných rostlin, ale k zahradníkům se postupně dostávaly i informace důležité pro pěstování. S poznáváním života orchidejí a přírodních podmínek v jejich domovině se měnily i způsoby pěstování. Byly používány lehčí substráty a rostliny byly umístěny do teplých, ale větraných skleníků, kde byl zajištěn nezbytný pohyb vzduchu. Orchidejím se začalo dařit a postupně se dostávaly do módy.

Ceny dovážených rostlin však byly vysoké, a proto si je mohly dovolit pouze větší botanické zahrady či velmi bohatí soukromníci. Dovoz z přírodních nalezišť vrcholil v průběhu 19. století, kdy byly do Evropy posílány statisíce rostlin, a to hlavně z Ameriky. Bohužel na některých místech v přírodě byly v této době orchideje téměř vypleněny nebo byla úmyslně zničena jejich známá naleziště. Někteří sběrači si tak chtěli zachovat vysoké ceny populárních druhů a zajistit zájem o svou firmu tím, že určité druhy budou nabízet pouze oni. Proto se snažili vysbírat na nalezišti všechny exempláře, a pokud to nebylo možné, přistupovali nezřídka k vypálení celé oblasti. Dlouhou cestu přežíval však jen zlomek z celkového počtu převážených rostlin. Mezi největší sběratele orchidejí patřil známý český cestovatel a zahradník Benedikt Jan Rozel (1824-1885), který se velkou měrou zasloužil o rozšíření a popularizaci orchidejí u nás i ve světě. Na konci 19. století byla již kultura orchidejí dobře zvládnuta a jejich pěstování nečinilo po¬tíže ani v domácích podmínkách. Postupně se získávaly i zkuše¬nosti s rozmnožováním orchidejí.

Důležitý byl poznatek, že semena klíčí pouze v prostředí, kde se nacházejí určité druhy hub, žijící s rostlinami v symbióze. Později se podařily i výsevy v umělých podmínkách na agarové půdy, z nichž mohou klíčící rostliny získávat stejné látky, zejména cukry, jako jim v přírodě poskytují houby. Tak se mohly namnožit miliony orchidejí a ceny výrazně klesly a počátkem 20. století se orchideje rychle rozšířily do domácností a po celé Evropě se pěstovaly ve specializovaných zahradnictvích i jako rostliny k řezu. V botanických zahradách pak byly veřejnosti zpřístupněny velké sbírky rozmanitých druhů orchidejí, zakládaly se spolky sdružující pěstitele a příznivce orchidejí. V současnosti jsou u nás dva významné spolky pěstitelů orchidejí. Česká orchidejářská společnost sídlící v Praze se zaměřuje hlavně na orchideje tropické. Brněnská společnost Roezliana je zaměřena na chladnomilné a mrazuvzdorné terestrické orchideje, vyskytujících se i na našem území.

HYDROGEL

Co je to HYDROGEL?

Na první pohled vypadá jako obyčejný prášek, ale jakmile se setká s vodou, začne výrazně bobtnat a získává gelovou konzistenci. Tato substance umí do sebe absorbovat veliké množství vody i živin, svůj objem zvětší až 250 x. Dlouhodobě tak pomáhá zajišťovat kořenům rostlin nezbytný příjem vláhy a živin.

Jak se HYDROGEL používá v praxi?

Vezmeme si jako příklad pěstební nádobu na terasu. Nasypte do ni potřebné množství substrátu a pomocí odměrky přidejte dávku HYDROGELU. Vše důkladně promíchejte a nyní již můžete rostlinu vysadit. Přípravek se používá jen při výsadbě. Dodatečné dosypávání na povrch půdy může rostlině spíše ublížit. Použít můžete pro výsadbu do květináčů, do klasických truhlíků, ale i do samozavlažovacích.

Jaké je dávkování? Je odlišné?

Do obyčejných balkónových truhlíků se přidává 10 - 20 g / běžný metr. Pro samozavlažovací truhlíky stačí jen 5 g/ běžný metr. Do květináčů a nádob: 10 - 20 g / 10 l substrátu. Zde bychom měli dodržovat pravidlo, že méně je více, proto nepoužívejte vyšší dávky. Mohlo by dojít k trvalému poškození rostlin.

Co když nám nádoba vyschne a teprve pak ji zalijeme, není po přípravku?

Hydrogelu nevadí mu ani delší období sucha – i po vyschnutí znova při další zálivce nabobtná. Zůstává svěží a pružný. Své vlastnosti si uchovává po několik let a poté se bez nežádoucích zbytků rozkládá. Nemusíme se tedy obávat zeminu z nádob vysypat třeba na kompost.

Mohu HYDROGEL použít při výsadbě keřů do volné půdy?

Samozřejmě ano. Použití HYDROGELU je stejné jako při výsadbě do pěstebních nádob.

Kde všude ještě můžu HYDROGEL použít?

HYDROGEL můžete použít při přípravě půdy na celý záhon nebo jen do výsadbového řádku, výborně poslouží drobnému ovoci v nádobách i na záhonech, jahodám, pro rostliny s vysokou potřebou vody jako jsou hortenzie, durmany… dokonce při výsevu a údržbě trávníků.

Přípravek není vhodný pro rostliny citlivé na přemokření, jako jsou např. bylinky nebo pokojové rostliny!

 

Co tedy získám, když přípravek použiju?

Díky rovnoměrné závlaze a příjmu živin vám rostliny nezaschnou, dobře přirůstají a posléze bohatě kvetou, u ovoce nezasychají plody. Vytvořený gel nám udrží dostatek vody v blízkosti rostliny až o 70% a tím zajistí bohatší kořenový systém až o 40%. Dobře hospodaří s vodou a brání vyplavování živin do spodních vrstev půdy.

HYDROGEL

  • zvyšuje zadržování využitelné vody 
    v půdě nebo substrátu
  • snižuje frekvenci zavlažování
  • zvyšuje přežití nových stromů a keřů
  • zabraňuje vyplavování cenných živin
  • ideální pro všechny rostliny na zahradě

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ