Zajímavosti » Orchidej
Orchidej

Několik tisíc let již lidé znají a využívají orchideje. První písemné zmínky o orchidejích najdeme v čínských spisech z doby asi před 2 800 lety. Zprvu byly využívány v léčitelství a později pěstovány i jako okrasné rostliny. Ve 12. století se pak v Číně objevují první knihy o pěstování orchidejí, v nichž je popsáno okolo 40 různých druhů orchidejí.

V Evropě se první popisy orchidejí objevují v řecké literatuře kolem roku 300 př.n.1. Dlouhou dobu se však nepěstovaly pro okrasu, ale byly sbírány v přírodě a využívány jako léčivé rostliny. První tropické druhy orchidejí, vhodné pro pěstování jako okrasné rostliny, poznali Evropané až mnohem později, při svých objevitelských zámořských cestách, a tyto druhy dlouho patřily mezi vzácné a drahé rostliny.

První tropické orchideje se do Evropy dostaly v 17. století z Ameriky a v 18. století z Asie, kde okouzlily posádky lodí na objevitelských či obchodních cestách. Zřejmě první zmínka o orchideji dovezené do Evropy v kvetoucím stavu a o pokusech s jejím pěstováním pochází v roku 1698 z Holandska.

Orchideje se braly z počátku spíše jako zajímavé rostliny, které není možné dlouho udržet při životě, protože zahradníci nebyli informováni o epifytním způsobu života orchidejí a měli jen mlhavé představy o tropické přírodě a zdejším podnebí, sázeli je do půdy pro běžné po¬kojové rostliny a pěstovali v nevětraných přetápěných sklenících. V důsledku toho většina orchidejí rychle uhynula. Do Evropy se však dováželo nejen stále více těchto krásných rostlin, ale k zahradníkům se postupně dostávaly i informace důležité pro pěstování. S poznáváním života orchidejí a přírodních podmínek v jejich domovině se měnily i způsoby pěstování. Byly používány lehčí substráty a rostliny byly umístěny do teplých, ale větraných skleníků, kde byl zajištěn nezbytný pohyb vzduchu. Orchidejím se začalo dařit a postupně se dostávaly do módy.

Ceny dovážených rostlin však byly vysoké, a proto si je mohly dovolit pouze větší botanické zahrady či velmi bohatí soukromníci. Dovoz z přírodních nalezišť vrcholil v průběhu 19. století, kdy byly do Evropy posílány statisíce rostlin, a to hlavně z Ameriky. Bohužel na některých místech v přírodě byly v této době orchideje téměř vypleněny nebo byla úmyslně zničena jejich známá naleziště. Někteří sběrači si tak chtěli zachovat vysoké ceny populárních druhů a zajistit zájem o svou firmu tím, že určité druhy budou nabízet pouze oni. Proto se snažili vysbírat na nalezišti všechny exempláře, a pokud to nebylo možné, přistupovali nezřídka k vypálení celé oblasti. Dlouhou cestu přežíval však jen zlomek z celkového počtu převážených rostlin. Mezi největší sběratele orchidejí patřil známý český cestovatel a zahradník Benedikt Jan Rozel (1824-1885), který se velkou měrou zasloužil o rozšíření a popularizaci orchidejí u nás i ve světě. Na konci 19. století byla již kultura orchidejí dobře zvládnuta a jejich pěstování nečinilo po¬tíže ani v domácích podmínkách. Postupně se získávaly i zkuše¬nosti s rozmnožováním orchidejí.

Důležitý byl poznatek, že semena klíčí pouze v prostředí, kde se nacházejí určité druhy hub, žijící s rostlinami v symbióze. Později se podařily i výsevy v umělých podmínkách na agarové půdy, z nichž mohou klíčící rostliny získávat stejné látky, zejména cukry, jako jim v přírodě poskytují houby. Tak se mohly namnožit miliony orchidejí a ceny výrazně klesly a počátkem 20. století se orchideje rychle rozšířily do domácností a po celé Evropě se pěstovaly ve specializovaných zahradnictvích i jako rostliny k řezu. V botanických zahradách pak byly veřejnosti zpřístupněny velké sbírky rozmanitých druhů orchidejí, zakládaly se spolky sdružující pěstitele a příznivce orchidejí. V současnosti jsou u nás dva významné spolky pěstitelů orchidejí. Česká orchidejářská společnost sídlící v Praze se zaměřuje hlavně na orchideje tropické. Brněnská společnost Roezliana je zaměřena na chladnomilné a mrazuvzdorné terestrické orchideje, vyskytujících se i na našem území.